08/28/2025
letter from Frantisek Rojko of Prague, Czechia about his experience in Needville at one of the Friday night dances at SPJST lodge 81
My father was very impressed when he visited Lodge 81 in Needville. He wrote the following article in Czech for your publishing consideration, along with a general thank you to SPJST. Even if it doesn’t get published, I wanted to share it with you because it meant a lot to him.
Original Czech Text by František Rojko:
"Na začátku byla otázka: „tati, nechceš se mnou navštívit krajany?“ Sedli jsme do auta, jinak to v USA ani nejde, vezli jsme se asi půl hodinku a najednou mi syn říká: „jsme tady, řád 81 v Needville“. Vešli jsme dovnitř a objevil se velký sál, s tanečním parketem, s pódiem a místem na sezení se stoly. Dokonce je tady možné připravovat občerstvení. Protože jsme v Texasu, nesmí chybět klimatizace. Seznamuji se s Bradleyem (ach to skloňování). Vysvětluje mi svůj český původ, na ten je tady každý moc a moc hrdý. Kapela už ladí, návštěvníci už přicházejí, občerstvení se připravuje. Taneční večer může začít. Každý příchozí se u nás zastaví, nezapomene nám připomenout místo v Čechách nebo na Moravě, odkud pochází. Udivuje mě, že si to všichni pamatují.
Kapela začala hrát, k mému údivu, zpívají česky a hrají polku. To je nádhera. První tanečníci se vlní v rytmu polky, pak i valčíku, pořád s českou písní. Po pár kolech přestávka, vřava se rozbíhá, dokonce je tady zorganizována i rodinná oslava.
Další hudební kolo je už klasická americká muzika, dokonce je slyšet i havajskou kytaru. Páry se vlní v rytmu muziky a je vidět, že tancovat umí a mají tanec rádi. Takové příjemné páteční odpoledne.
Už nastává čas odjezdu, až mi je líto, že s těmito příjemnými lidmi s kořeny někde v daleké zemi, nemůžu zůstat déle. Každý z nich mi chtěl sdělit svůj příběh, svoje kořeny.
Snad se s Vámi ještě někdy setkám, lidičky.
Ať se Vám daří. A jak jste se se mnou loučili? S Pánem Bohem.
At the beginning, the question was: "Dad, don't you want to visit my compatriots with me?" We got in the car, otherwise it's not possible in the USA, we drove for about half an hour and suddenly my son says to me: "We're here, 81st Street in Needville". We went inside and a large hall appeared, with a dance floor, a stage and a place to sit with tables. It's even possible to prepare refreshments here. Since we're in Texas, air conditioning is a must. I'm getting to know Bradley (oh, the inflection). He explains his Czech origin to me, which everyone here is very, very proud of. The band is already tuning up, the visitors are already arriving, the refreshments are being prepared. The dance evening can begin. Everyone who comes stops by, doesn't forget to remind us of the place in Bohemia or Moravia where they come from. I'm amazed that everyone remembers it.
The band started playing, to my amazement, they sing in Czech and play polka. It's beautiful. The first dancers sway to the rhythm of a polka, then a waltz, always with a Czech song. After a few rounds, there is a break, the commotion starts, and a family celebration is even organized here.
The next round of music is classical American music, you can even hear the Hawaiian guitar. The couples sway to the rhythm of the music and it is clear that they can dance and they like to dance. Such a pleasant Friday afternoon.
It is already time to leave, and I am sorry that I cannot stay longer with these pleasant people with roots somewhere in a distant land. Each of them wanted to tell me their story, their roots.
I hope I will meet you again someday, my dears.
May you be well. And how did you say goodbye to me? With the Lord God.
