24/06/2025
🔴🔵 NA TOM ZLÍNSKÉM RYNKU
Pořad folklorních souborů ze Zlína
pátek 27. června, 20.30 – 22.00
Autorka: Lucie Uhlíková
Spoluautoři: Tereza Jevická, Josef Osička, Ondřej Pavlištík
Spolupráce: Kristýna Kubíčková
Hudební režie: Jan Káčer
Konference: Anna Brunclíková, Kristýna Kubíčková, Josef Osička
Již několik let je součástí dramaturgie MFF Strážnice pořad prezentující aktuální stav folklorních kolektivů v jednotlivých městech České republiky. V letošním jubilejním roce přišla řada na Zlín – město, v němž díky firmě Baťa našly v první polovině 20. století práci a někdy i nový domov lidé hned z několika národopisných regionů.
Společný pořad tří zlínských folklorních kolektivů – Bartošova souboru, Slováckého souboru Vonica a Valašského souboru Kašava tak nabízí velmi pestrou krojovou a materiálovou podívanou – od Lašska přes Valašsko, Hanou, Zlínsko a Zálesí až po Kopanice a Horňácko. Přinese také několik společných tanečních čísel, protože všechny tři soubory mají k sobě – přes velmi odlišný vývoj i způsob práce – velmi blízko.
Nejstarší je Slovácký soubor Vonica. Jeho počátky sahají do roku 1940, kdy v protektorátním Zlíně vznikl Krúžek Moravských Slováků. Po komunistickém puči došlo v roce 1949 k transformaci skupiny na Slovácký krúžek a k jejímu přechodu pod křídla ZK ROH Svit. Přelomem ve fungování kolektivu byl příchod etnografa Karla Pavlištíka. Po proměně náplně činnosti byl v roce 1969 přijat název Vonica, soubor rozšířil repertoár až po východní Slovensko a dosáhl významných úspěchů.
Po nuceném odchodu K. Pavlištíka v polovině 70. let se novým vedoucím stal Jan Mička, který se zaměřil především na scénické zpracování folkloru z Horňácka a Kopanic a rozšířil repertoár o řadu nových choreografií i větších scénických čísel. V dalších letech se v čele Vonice vystřídalo několik vedoucích.
Od první poloviny 90. let vede soubor Ivo Urban. Součástí spolku jsou i dětská složka Malá Vonica a pěvecký sbor Děvčice z Vonice. V současnosti soubor ve svém repertoáru zpracovává tance a písně z oblastí Horňácka, Dolňácka, Kopanic, Zálesí a Trenčínska, přitom se snaží zachovat dobovou autenticitu předváděného lidového projevu.
Každé dva roky organizuje MFF Zlínské besedování, pravidelně pořádá Katerinské hody, stavění a kácení zlínské májky. Soubor za dobu své existence spolupracoval s několika cimbálovými muzikami, z nichž zatím poslední je CM Denica.
Bartošův soubor byl založen v roce 1952 při Osvětové besedě v Gottwaldově (dnešním Zlíně) pod původním názvem Bartošův starozlínský krúžek. Jako základní zdroj pro práci mu posloužily sbírky Františka Bartoše a rovněž vlastní sběratelská aktivita zakládajících členů. Se získáním nového zřizovatele ZK ROH Svit v roce 1955 dostala činnost kolektivu pravidelný ráz.
Důležitým počinem byla rekonstrukce zlínského kroje, kterou realizovali členové souboru v čele s Drahomírou Brňákovou-Oksnerovou. Prvním uměleckým vedoucím souboru byl Miloslav Josef Sousedík, od roku 1955 pak Věra Kovářů, která je také autorkou části tanečního repertoáru. Ten obsahuje taneční čísla a scénická pásma především z oblasti Valašska a Zálesí.
Významnými spolupracovníky byli také choreografové Věra Svobodová a František Bonuš. V čele souboru se vystřídala řada osobností, z nichž připomeňme zejm. Hanu Sluštíkovou. Roku 1962 navázal soubor úzkou spolupráci s CM Máj vedenou hudebním pedagogem Aloisem Skoumalem, jehož hudební úpravy výrazně dotvářejí charakter jevištní prezentace kolektivu.
Na tento odkaz se snaží navázat i CM Aloise Skoumala, která v současné době taneční složku doprovází. Bartošův soubor pořádá besedy u cimbálu, valašské bály a pod jeho hlavičkou pracuje také Bartošův dětský soubor.
Valašský soubor Kašava vznikl v roce 1971 z iniciativy předsedy JZD Kašava-Držková Josefa Jarcovjáka. Do roku 1991 bylo jeho hlavním zřizovatelem sloučené JZD Podhoran Lukov, od roku 1976 společně se zlínskou ZUŠ, s níž kolektiv navázal intenzivní spolupráci. Základem souboru byla mládežnická skupina z Kašavy, která pod vedením manželů Libuše a Jiřího Perůtkových, tanečníků Bartošova souboru, nacvičila taneční pásmo pro místní dožínky. Manželé Perůtkovi se poté stali prvními uměleckými vedoucími Kašavy. V roce 1973 byli přizváni k choreografické spolupráci manželé Věra a Jindřich Kovářů a v roce 1976 Karel Pavlištík, který jako choreograf, režisér a umělecký vedoucí vtiskl souboru v tandemu s hudebním upravovatelem Antonínem Bařinkou – primášem a uměleckým vedoucím první kmenové souborové CM – charakteristické rysy.
Kašava zpracovává především folklorní a zvykoslovný materiál z Valašska a přilehlých přechodových oblastí – Zálesí a okrajové části východní Hané. Repertoár souboru tvoří vedle jednotlivých tanečních čísel scénické programové bloky vypovídající o důležitých momentech v životě minulých generací. Kašava pořádá tematické besedy u cimbálu, valašské bály, výroční kolední obchůzky, pod její hlavičkou pracuje také pět dětských kolektivů. Charakteristikou tvář souboru již půlstoletí výrazně podtrhují také kmenové cimbálové muziky (dosud tři), jejich pěvečtí sólisté a umělečtí vedoucí.
Účinkují:
Bartošův soubor, um. ved. Josef Osička
CM Aloise Skoumala, um. ved. Martin Kubíček
Slovácký soubor Vonica, um. ved. Tereza Jevická
CM Denica, um. ved. Lukáš Zindler
Valašský soubor Kašava, um. ved. Lucie Uhlíková, ved. taneční složky Ondřej Pavlištík
CM VS Kašava, um. ved. Petra Pavlištíková
foto: Marek Malušek
