26/02/2026
🌹 ✨ Výlet do BOHNIC - na starý hřbitov ✨ 🌹
Viz předchozí příspěvek...
Indicie co vzít s sebou přišly...
Nepřekvapilo, že 3 věci...
Nepřekvapilo ani jaké - bílé - krystal, růže, svíce...
A tak jsem vyrazila...
Sice jsem přemítala, zda neodložit až "po jarních prázdninách na chaloupce"...
Ale vzhledem k tomu, že můj život a čas plyne hodně "tady a teď" ...
A jinak už jsou věci úplně jinak...
Nakonec se místo v kalendáři potvrdilo, já se odhodlala a jela :-)
Bylo to vlastně zajímavé už od začátku :-)
Krystal jsem dostala za úkol odevzdat jeden svůj...
Ale velkou bílou svíci jsem doma neměla... Ani růži...
Nejdříve cestou vyřešit pracovní část dopoledne zavolal jeden obchod u hřbitova u Divoké Šárky, ale nějak se mi nezdál... Takový "smutný, suchý" obchod a "květiny" před ním...
A tak jsem si vzpomněla, že vždy býval malý milý krámek na zastávce autobusu na Dejvické...
To bylo panečku jiné uvítání tolik nádherných květů a jarních květin v květináčích 🌹
I tu růži měli, i když ne plně bílou, ale se špetkou růžové...
Akorát ta největší bílá svíce...
Nu, v představě byla hezčí, ale on zase ten plast a poklop hřbitovní svíce má jiná pozitiva 😊
Cesta překvapivě nevedla "přes město"...
Tím, že jsem pracovně byla až daleko v Dejvicích, navedlo to využít přívozy...
Nedůvěřivě jsem na ten telefon koukala...
V únoru - zimě?
Ale opravdu, jak Google, tak Idos se tvářili, že přeci normálka autobusem k Vltavě, přívozem a autobusem na druhé straně...
Od pána z květin jsem si nechala poradit, kde hledat autobus směr přívoz, věřím, že jsem ho tím i pošťouchla ať na lodičku zajde i s malým synem... Popřála mnoho zdaru s květinářstvím...
Nu a cesta započala...
Ještě trochu jinak, protože já prostě občas neposlouchám ani intuici ani technologie úplně přesně - takže vlastně jiný autobus, jiná zastávka, o přívoz jinde 😂
Ale měla jsem to s procházkou kolem vody, dvěma postaršími pány úplně náhodně z Opavy...
A jedním "převozníkem", co byl jednoznačně vodní skřítek, i když si to možná ani neuvědomuje 😊
Nádherné slunečné počasí, na konec února neuvěřitelné teplo...
Slunce nabilo, voda potřebný přechod...
Útulek psů zabolel na srdci...
Chudáci se když jsem šla kolem úplně rozvyli 😢... Poslala jsem jim aspoň porozumění a lásku a prosím vás, kdo toužíte po zvířeti, zkuste pomoci těm odtamtud z útulku...
Minibus vyvezl zvláštně holým lesem...
A začala na mě působit různá očekávání...
Nechala jsem se ke hřbitovu vést, pro mě byl energetický vstup levou stranou. Hned značka zákazu vjezdu vozidel zavolala k prvnímu zastavení... Použití oleje... I když nakonec jiného než jsem původně myslela... A byla jsem "zkontrolována" včelou...
Druhá zastávka zvláštní posezení... U tří dubů, tak jsme se představili...
Třetí zastavení již roh hřbitova a opět zvláštní posezení... A tři kameny oddělující další vstup jinam...
Začalo se ukazovat, že to možná bude úplně jinak, než jsem myslela...
Cítila jsem silný tah překontrolovat dělníky na cestě s dřevem...
Bytosti se bojí o svůj domov, kácení...
Snažila jsem se je uklidnit, že kácení není konec světa a může pomoci...
A vložila láskyplnost do kamenů kudy stroje i lidi prochází/projíždí...
Nemyslím, že by to bylo extra silné, ale pokud by někdo chtěl opravdu hnusně ničit les, věřím, že by to pomohlo mu to překazit...
Nu a pak už jsem pokračovala ke vstupu na hřbitov...
A ukázalo se, že je opravdu vše jinak...
Co jsem si představovala jako temný hřbitov plný náhrobků...
Za nádherného slunečního dne prvních skoro jarních paprsků...
Bylo poklidné místo plné stromů a břečťanu úplně všude...
Poklidné a přeci neklidné...
Myslím, že proto jsem byla zavolána...
Jak cedule u vstupu hned krásně objasnila, hřbitov je nově pod správou přímo Prahy 8...
Takže změny...
A místní kaple se opravuje...
Aha... 😊
Jenže co se vlastně děje jaksi asi bytostem ani mrtvým nikdo "spirituálně uvědomělý" oficiálně nevysvětlil...
Báli se, co se děje... O své místo...
A tak jsem zkoukla stavbu, dva pravděpodobně ukrajinští dělníci, ale vlastně poměrně příjemní, zvládla jsem se vecpat, že se chci jen podívat... Jeden se bránil, že co když by něco, tak jsem ho ubezpečila, že by to byla moje zodpovědnost...
Tak mě nechali...
A nakoukla jsem do kaple, a zleva a zprava a zezadu...
A vše vypadalo ok...
Klidně, "energeticky čistě", prostě jen staveniště...
A tak jsem jim popřála mnoho zdaru se stavbou a vydala se zjistit zda ještě něco na hřbitově potřebuje opečovat.
A bytosti uklidnit, vysvětlit...
Pár náhrobků tam je, dokonce k nim evidentně i někdo chodí, ale nechtěli mě, jeden mě dokonce vyhnal, tak jsem ho nechala být 😊
Centrální místo hřbitova si zavolalo...
A tak jsem očistila od listů a větviček zimy i starých svící...
Zabodla růži...
Překvapila mě "pyramida"...
Zapálila svíci...
I uložila křemen.
A ještě poklidila okolí od bince kohosi kdo binec nosí a neumí po sobě uklidit...
Bylo zajímavé, jak to moje delší konání u středového bodu přitáhlo dělníky...
Vědomě či nevědomě...
Zkontrolovat mě, či opravdu jen upravovat centrální křižovatku? 😊
Každopádně já si opečovala své, ještě je jednou poprosila ať jsou s těmi prácemi opatrní...
A to bylo vše 😊
Žádné velké čarování...
Žádné stesky, nářky, potřeba vyčištění místa, převod duší...
Kdepak, tohle místo se má dobře, i všechny bytosti v něm a okolí...
To jen lidé dělají změny bez uvědomění...
A to bytosti staví do neklidu...
Tak jsem ještě napsala na Úřad Prahy 8, když jsou teď noví správci, ujistit se, že se opravdu jen dějí změny k dobrému.
A pokud čtete tyto řádky a čirou náhodou jste také někdy v procesu rozhodování o změnách či přímo konání změn...
Prosím vás, obzvláště u speciálních míst, zkuste aspoň chvilku věnovat i tomu, že si místo nacítíte a zkusíte vyslat myšlenku, že jdete konat dobro.
Není na tom nic složitého "domluvit se s místem/bytostmi"...
Vzájemně se respektovat, aby nám tu spolu bylo hezky 💜
Téma Bohnic je zajímavě hraniční, i já si kdysi prošla rozhodnutím, zda si "zkusit nechat pomoci"...
Ale už tehdá jsem se měla moc ráda 💜 nedůvěřovala psychiatrii, která jaksi spiritualitu a energie a bytosti moc neuznává, a už měla odpor k většinové volbě "nechat se léčit léky"... Lék nikdy nevyléčí příčinu, maximálně zklidní a potlačí... Ale změnu si na sobě vždy musíte odpracovat sami...
Takže Bohnice a já evidentně leda na návštěvu, procházku 💜
Ještě mě zaujalo... Jak naprosto "na druhé straně Prahy" od mého bydliště jsou... Taky zajímavý ukazatel...
Ale mimochodem, je tam poměrně příjemná chatová oblast hned vedle, teď ještě končí zima, ale cítila jsem, že tam vlastně ženy čarodějky opečovatelky jednoznačně také jsou... Možná letos ještě nevykoukly s jarním sluncem a místo a bytosti byly moc vyděšené změnami, co se dějí již teď.
Tak věřím, že se starým Bohnickým hřbitovem je vše v pořádku a snad jsem svou špetkou světla pomohla ke světlu a láskyplnosti 💜
