21/04/2026
Když se řekne japonská zahrada, první co mě napadne je Ryōan-ji. Chrám Ryōan-ji (Chrám mírného draka) má tu nejikoničtější a nejslavnější zenovou zahradu nejen v Kyótu, ale na světě.
Přesně si vybavuju aulu, kde jsme měli přednášky o historii zahradní architektury a ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že Ryoan-ji jednou uvidím na vlastní oči. Navštívili jsme jí v pozdním odpoledni a na úplně malou chvíli jsem jí těsně před zavřením měla celou úplně pro sebe.
Zážitek 🙏
Ryoan-ji je zahrada typu karesansui neboli suchá krajina. Hlavní část zahrady je prostý štěrkový obdélník do kterého je umístěno 15 kamenů v pěti skupinách.
Zahrada je navržena tak, že z jakéhokoli místa na verandě chrámu je vidět vždy nanejvýš 14 kamenů najednou. V zenovém buddhismu číslo 15 symbolizuje dokonalost. Neschopnost vidět všech 15 kamenů najednou připomíná naši lidskou nedokonalost. Traduje se, že všech 15 kamenů spatříme až v okamžiku, kdy dosáhneme osvícení.
Původně tu v 11. století stála luxusní vila rodu Fudžiwara s typickou palácovou zahradou s jezírkem a bohatou udržovanou vegetací.
V roce1450 jí samuraj Hosokawa Kacumoto nechal přestavět na zenový chrám.
Zenový budhismus se totiž v Japonsku rozšířil v období Muromači díky samurajům, tehdejší vládnoucí vojenské třídě. Samurajové oceňovali strohost, přísnou disciplínu a sebekontrolu, kterou zenové zahrady vyzařovaly. Na rozdíl od zdobných a rozmařilých zahrad dřívější šlechty, kamenné zahrady odrážely vážnost a duchovní sílu válečníka.
Hlavním účelem zenových zahrad bylo sloužit jako trojrozměrná pomůcka pro meditaci. Na rozdíl od západních zahrad, kterými se procházíte, je zenová zahrada určena k pozorování z jednoho místa, z verandy chrámu.
Zenové zahrady stejně jako budhismus jsou založené na symbolismu. Zahrada měla ambici představovat celý vesmír. Hory, moře, odkazy na mytologické příběhy.
Abstrakce nutí mysl pracovat, zatímco absence barev a pohybu minimalizuje rozptylování a pomáhá dosáhnout hlubší koncentrace.
Ryoan-ji je vizuální učebnicí buddhistických pravd o pomíjivosti a propojenosti všeho se vším.
Je důkazem, že to nejjednodušší na pohled bývá často to nejsložitější na pochopení.
Dlouhá staletí zahradu znali jen mniši a učenci. Vše se změnilo v roce 1975, kdy ji navštívila britská královna Alžběta II. Její nadšení spustilo celosvětový zájem a udělalo z Ryoan-ji ikonu.
Od roku 1994 je chrám Ryoan-ji se zahradou zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.