Photo ByBlanchett

15/10/2026

Většinou jsem ta, co běhá kolem ostatních s foťákem v ruce, takže díky mým milým kolegům za to, že občas někdo zachytí i mě při práci. 😅🤎

Ať taky víte, kdo se vám bude motat kolem hlavy na svatbě, že jo 🤩

A pro ty, co mě neznají—
Fotím svatby, páry a rodiny — přirozeně, bez nuceného pózování a bez tlaku na to vypadat dokonale.

Takže jestli se před foťákem cítíte trochu jako dřevo, nevíte, co s rukama, nebo se prostě neradi fotíte… budeme si rozumět 🫶🏻

📍 Praha a kamkoliv za vaším příběhem.

28/08/2026

Co vidíte vy x co vidím já 📸❤️

16/08/2026

12/08/2026

10/07/2026

Na focení mámy a dcery je něco výjimečného.

Spousta smíchu, objetí a malých okamžiků, které jednou budou znamenat úplně všechno. 🤍

06/07/2026

Co vlastně znamená „cinematic, unposed“ focení? 🤍

Že po vás nebudu chtít, abyste stáli jako sochy a přemýšleli, kam dát ruce.

Místo toho se půjdeme projít, budeme si povídat, smát se a prostě spolu strávíme příjemnou chvíli. Občas vás jemně navedu, ale nikdy ne tak, aby to přestalo být vaše.

A víte, co je na tom nejlepší?

Po pár minutách většina párů úplně zapomene, že je vůbec fotím.

A přesně v takovou chvíli vznikají moje nejoblíbenější fotky.

Ne ty dokonale naaranžovaný.

Ale ty, kde se na sebe podíváte, rozesmějete se nebo se jeden druhýho úplně přirozeně dotknete.

Právě díky tomu vaše galerie nepůsobí jako focení ze školních let.

Spíš jako vzpomínka na den, který jste spolu opravdu prožili. 🤍

✨ Kalendář na sezónu 2026/2027 je otevřený pro svatby v Praze i v zahraničí (Anglie, Rakousko a Belgie).

02/07/2026

💀 Ano. Obojí se opravdu stalo.

Většina lidí vidí jen ty hezký, romantický fotky. Ale za nimi se občas odehrávaj věci, který si nevymyslíš. 😂

Na jedné svatbě jsem fotila ženicha při přípravách. Byla jsem tak soustředěná na záběr, že jsem si nenápadně sedla na malej zámeckej stolek.

Historickej? Možná.
Drahej? Dost pravděpodobně.
Pevnej? Rozhodně ne.

Praskl přesně pode mnou.

Celá ženichova rodina se na mě jen mlčky podívala.

Já se zvedla a jediný, co jsem ze sebe dostala, bylo:
“Tak… myslím, že jsem právě rozbila zámecký stolek svým zadkem.”

Seběhla jsem na recepci, všechno přiznala a pak se šla schovat za foťák. 😂

A aby toho nebylo málo…

Na jiný svatbě jsme se při loučení nešťastně srazili rukama a v tu ránu měl ženich červený víno na jeho druhý čistý košili.

Ano, na druhý.

Protože tu první mu už předtím stihl pokřtít pták. 🐦🍷

A přesně proto mám svatby tak ráda.

Jsou nádherný.
Jsou dojemný.
A občas jsou naprosto absurdní.

Ty nejlepší historky totiž nikdy nejdou naplánovat. 🤍